Texty a ostatní

Teda 5část

Ok :)

Vonělo psími sušenkami a čerstvě vypranými ručníky.Když se uklidnilo,zvedlo hlavu a olízlo Elis tvář.,,Lamačka srdcí,absolutně neodolatelná,"zajásala Elis. Potom položila štěně zpátky do kotce vystaveného ve výkladu a vyšla a matkou ven,aby prodiskutovaly,co by pro rodinu znamenalo rozrůst se o dalšího psa.Elis předem zvážila věc ze všech úhlů a nyní nasadila všechny páky,aby maminku přesvědčila,že neexistuje žádný důvod štěně si nevzít.Jak mluvila a mluvila,začaly jí téct slzy,avšak byla připravená zajít ještě dál a trochu se i vztekat.Chodila se na štěňata dívat celé týdny a umírala touhou mít jedno doma.Vytáhla z rukávu starý známý refrén.Slíbila a dokonce odpřísahala,že bude malou krmit a pečlivě se o ni starat.Vždyť bráškové a sestra mají vlastní psy,takže teď je na řadě ona!Jan se nedala obalamutit,jelikož věděla,jak umí její teatrální dcera přehánět,když si chce něco vydobýt.Elis se nezdráhala jít do extrémů,avšak Jan si nemohla pomoct,aby ji za to určité míry neobdivovala.Dívka vždy přesně věděla,co chce a jak to dostat,a ve skutečnosti nemusela zavalit Jan horou argumentů.Tu štěňata naprosto okouzlila.Jan souhlasila,že se vrátí do petshopu a nechá Elis,aby fenku ještě jednou pochovala.Při pohledu na dceru mazlící se se s budoucí Punťou si v dojetí přitiskla ruce na ústa.Ty dvě vypadaly,jako by k sobě patřily,a zcela jasně se do sebe zamilovaly až po duši.Elis podala štěně matce,která mu rovněž rázem beznadějně podlehla.Jan řekla prodavačce,že si jen něco zařídí a vrátí se,a požádala aby fenku neprodávala.Všechny však věděly,že hodiny neúprosně tikají.Zbytek vrhu si lidé již rozebrali,a tak Elis ještě trochu přitlačila,aby matku přiměla uznat,že uzrál čas si nové štěně pořídit.Jan však potřebovala pouze nalít čistého vína Daveovi,jenž byl v kanceláři rodinné elektrikářské firmy.

Dobře. 2% ;)

Jakmile přišla k výkladu,s údivem zjistila,že skupinka,kterou chodila obdivovat týdny,se zčistajasna smrskla na párek-kluka a holčičku.Stála tam očarovaná spíš pejskem než fenkou.Ten malý ďáblík poskakoval kolem,přičemž si tlapky zamotal do papíru,štěkal do výlohy do výhody a celkově působil velmi živě,zatímco fenka se jako vždycky choulila v koutě,podřimovala a zjevně neměla zájem o sebemenší pozornost.Elis si nemohla pomoct-musí si pořídit psa!Vyhledala Jan v butiku Best vz Less,jenž nabízel krásné spodní prádlo,a hned začala žadonit,aby se zašly podívat na štěňata.,,Slibuji,že se s nimi nebudu mazlit,vážně,"lhala Elis.Jan se zatvářila neochotně,protože dobře věděla,že mazlení se stejně bude konat.Přesto ale jen stěží mohla říct ne nadšením a odhodláním sršící Elis,která ji vzala za ruku a táhla k petshopu,dřív než se mohla vzepřít. Skálopevnost Janina rozhodnutí nedá se oblomit začala slábnout v okamžiku, kdy štěňata uviděla,a ledy brzy roztáhly úplně.,,Mohu si chlapečka pochovat?"zeptala se Elis prodavačky.,,Ne,"přerušila dceru Jan.,,Vezmi holčičku."V řádce psů,jež Aramovi vlastnili,to byly až na jednu vyjímku samé feny.Jan se nerozplývala radostí při vidině, že by měl doma přibýt další přírůstek,avšak uvědomila si,že sázky už stojí proti ní-a tak si snad může dovolit vybrat alespoň pohlaví,na něž si zvykli.Dave vždy věřil,že feny mají lepší povahu než psi.,,A krom toho,"jak by řekl bez servítků,kdyby chtěl vlastní volbu obhájit pádněji, ,,na rozdíl od chlapů ženské nestrpí sklony všechno pochcat."Elis teda zvedla ospalou fenku,která se mezitím celá roztřásla.,,Byla opravdu moc vyděšená,"vzpomíná Elis.Ale jak ji tehdy držela a hladila pod bradou,pomalu se uklidnila.Štěně bylo měkké a teplé a bílou srst zdobily černé fleky.Čumák měla trochu zvednutý nahoru,prostě takový miminkovský pršáček.

Dobře, 2%

Obvykle po celou dobu tam jedno štěně zůstávalo ležet jako chlupatá koule v koutě kotce a vůbec si nevšímalo potencionální paničky ťukající na skleněnou tabuli,mávající rukou a svůdně se usmívající.Elis se už roky všemožně snažila prosadit se u maminky a tatínka,aby dostala psa.Každý z jejích tří starších sourozenců už ho měl.Osobně snila o štěněti s kouzelným dívčím jménem jako třeba Alice,které by všude brala s sebou jako věrného druha,jakého našel její bratr Luke ve svém psu.Rodiče však vytrvale říkali ne.Jednoho dalmatína už v rodině mají-Lukeovu Jordy.A mimochodem Elis má přece spoustu povinností-školu s domácími úkoly a dále basketbal,o rušném společenském životě ani nemluvně.To však Elis nestačilo.Potřebovala společníka,s nímž by vše sdílela,a pevně si předsevzala,že si nějaké štěně pořídí.
Jednoho suchého červencového dne Elisinina matka Jan-elegantně se oblékající padesátnice-nasedla do auta a rozjela se do nákupního střediska Caneland,kde kde si dala po práci schůzku s dcerou,což byl vzácný jev.Jan nenáviděla obří nákupní střediska ze stejného důvodu,kvůli němuž odsuzovala nedávné změny v Mackay.Zastávala názor,že způsobili do značné míry odlidštění idylického přímořského města,které se po celá desetiletí o tvrdou práci drobných podnikatelů,mezi něž patřila i ona a její manžel Dave.Proto se vždy uvolnila jen ke krátké návštěvě Caneladu.Když se Elis a Jan sešly,podle plánu se rozdělily,aby nákupy zvládly v co nejkratší době.Elis zamířila do sportovních potřeb Lorna Jane,neboť potřebovala pár nových dresů na basketbal.Potom se rozhodla udělat malou zacházku.Chtěla se podívat na štěňata,i když si dokázala představit,jak by to rozhodla Jan.Ale musela si dokázat představit,jak by to Jan rozladilo.Ale musela svoje zlatíčka vidět.

Konec 2.části 1.dílu

Ok :) 2%

Začínala druhá polovina roku 2010,když Elis Aramová poprvé spatřila Puňťu.Elis byla vysoká,urostlá šestnáctiletá dívka s modrýma očima a šibláckým úsměvem.Pracovala v nákupním středisku v Mackay,kde si sjednala dvě prázdninové brigády.Předmětem jejího zájmu se stalo nesmělé ochmýřené štěně,jež stočené do klubíčka a nosem přitisknutým na bříško spalo za sklem výkladní skříně Pet shopu.Punťa byla největší spáč z vrhu jinak velmi čilých a kurážných dalmatínů,kteří kteří jako mláďata mají bílou srst,zmáčknutý černý čenich,podsadité tělo a nápadně se podobají loveckým psům.
Každý den o polední přestávce šla Elis rovnou k pet shopu,jenž byl skoro naproti papírnictví,ve kterém pracovala.a pak stála před výkladní skříní,do níž bezpochyby strategicky umístili štěňata,aby vábila všechny děti procházející kolem.Přesto že sama měla holčičí léta za sebou,toužebně vzdychla a pokukovala po pejscích,kteří poskakovali,drápkami škrábali na sklo a vzhlíželi k ní lačníma očima.

konec první části prvního dílu.

ok :) 1%