Meylin, Temný přízrak

BÁSNIČKY:

VLK A LES:

Vlk a les
Když vlka volá les,
srdce se mu rozbuší
Už se těší na tu mez
A nohy své hned povzbudí.

Vítr si krásně fouká,
pohrává si s kožíškem,
teď je tady krásná louka,
ale les bude mým pelíškem.

Když do toho tajemného králoství vejdete,
sojka na pozdrav zaspívá,
na to sova zahouká
a na vše zlé snad zapomenete.

Les vás táhne do nitra,
můžete jít temnotou
nebo světlou uličkou
nebo také bloudit do zítřejšího jitra.

Někdy temno svírá srdce tvé,
jindy noci bezesné,
někdy krása přírody,
máš chuť na ty jahody.

Užíváš si tuhle krásu, ale lovci sen tvůj změní
a pro někoho úťeku už není.
Vidíš pušky,
těch zaleknou se snad i mušky.

Slyšíš výstřel,
zajíc padne k zemi,
modlíš se ať tvůj kožich vidět není,
zajícovy krve plný jetel.

Jindy zase božský klid,
sluneční je krásný svit.
Rostliny a vůně přírody,
tohle nemá obdoby.

Volnost, krása pohoda,
tohle není náhoda.
Lesem nese se teď vytí vlčí,
lidé tuhle krásu slovy líčí.

Je les pohoda a nebo hrozba?
Na to nestačí ti žádná prosba.
Je to jenom v srdci tvém,
Jen v tom jednom jediném.

Les je prostě příroda,
někdy je tam pohoda.
Patří tam i přece vlk,
stejně jako tenhle smrk.

TEXTY A OSTATNÍ: