1. díl
Po ulicích města při 11 hodině večerní se prochází tvor připomínající přerostlého černého psa se žlutýma očima , vždy když kolem tvora projelo auto ,tak svým oslňujícím světlem vždy rozzářilo oči onoho podivného stvoření. Tvor šel po chodníku pak odbočil do slepé uličky ,kde byla velká papírová, rozmočená krabice do které si tvor lehl a snažil se usnout ,ale ne hlubokým spánkem ,který byl na ulici nebezpečný ,kdyby se objevili nějací nepřátelé. Ráno ten tvor nevypadal tak podivně, ten tvor byla fena ,která se tu už hodně dlouho potulovala. Všichni lidé ji nesnášeli ,protože byla jiná....Fena, vylezla z krabice, protáhla se a povzdychla si:,,Ach...další den plný křiku,výstřelů a bojů"A vydala se hledat něco k snědku. Šla ulicemi ,které byly plné lidí ,kteří se na ní mračili a občas se jí snažili odehnat. Fena šla se svěšenou hlavou a pohledem k zemi, v duchu si říkala: ,,Proč?...Proč mě tak nenávidí? Ze všech potulných psů mne nenávidí nejvíc." Když fena přišla na rozcestí, odbočila do leva, kde byla slepá ulička. Ta ulička byla velmi tmavá a špinavá ,ale byly tam popelnice ,které byly jejím zdrojem potravy, občas v těch popelnicích našla zbytky potravy ,které lidé vyhodili a mělo to ještě jednu výhodu, nikdo do té ulice nechodil, jenom lidé ,kteří do těch popelnic vyhazovali odpadky. Fena vyvrátila popelnici, z popelnice vysypaly různé konzervy, obaly od sýrů, masa a sladkostí, sem tam i plesnivé ovoce ,nebo chleba.,,Dneska se moc nenajím." Pomyslela si, sklopila hlavou a začala čumákem hledat něco k snědku. Vtom se ozval rozzuřený hlas: ,,To je naše území!" Fena zvedla hlavu a uviděla ,že před ní stojí tři rozčílení psi a nervózně jim na to odpověděla:,,J..já to nevěděla...."Psi kolem ní začali chodit dokolečka a jede z nich pravil: ,,Jo? A jak ti máme věřit?!" Fena jim roztřeseným hlasem odpověděla:,,Já...vám nel...žu." Druhý nejsilnější pes povídá: ,,,Je jedno jestli lžeš ,nebo ne. Jsi naše konkurence! Growl!" Třetí pes praví: ,,Jsi jen konkurence!!!A nemůžeme tě nechat jen tak jít!!!Mohla by jsi se vrátit a pokusit se ukrást jídlo znovu!!!" Psi se zastavili a začali se k feně přibližovat, ona začala couvat dozadu ,až narazila na stěnu, neměla kam utéct,nervózně se rozhlížela, psi se na ní vrhli,povalili fenu na zem a začali ji kousat a škrábat po celám těle, ona cítila obrovskou bolest, myslela si ,že je konec. Vtom ji ale povzbudil pud sebezáchovy a vůle přežít, kousla nejbližšího psa ,který upadl a uvolnil feně cestu, ona toho využila, rychle se zvedla a co nejrychleji utíkala pryč, rozzuření byli ,ale hned za ní, fena kličkovala mezi lidmi ,kteří se ohlíželi a nadávali na ní. Fena doběhla ,až do nějaké jiné prázdné ulice, šla pomalu po chodníku, věděla ,že ti psi pořád za ní běží ,ale už jí došel dech, šla pomaličku pořád dál ,až šla kolem malého domku, se zahradou plnou keřů a stromů, kolem byl žlutočervený plot ve kterém byla díra, fena si jí všimla, vlezla dírou na zahradu, šla k domku před dveře, najednou uslyšela zuřivý štěkot těch psů, proběhli kolem domku u kterého stála fena ,ale nevšimli si jí a běželi dál. Fena si oddychla, pak ale zase ucítila tu obrovskou bolest a padla na zem před dveřmi, dveře se začaly pomalu otevírat, zoufalá fena nedokázala vstát a čekala ,až jí lidé najdou a zabijí.
