Článek snad důležitější, než všechny předešlé (F)

Tak. Dlouho jsem váhala, vlastně jsem si ani nemyslela, že
tohle někdy nastane. Ale osud občas karty rozhodí zvláštně.

Možná vás zamrzí to co teď budete číst, možná se jen
usmějete a řeknete si "konečně, už bylo na čase".

Tak, či onak, je to pravda.

Jen psychicky narušený jedinec (tímto neberu všechny neaktivní)
by si nevšiml, že jsem tu nebyla dny, týdny, měsíce, no roky snad ještě ne.

Někdy vás prostě přestane bavit to, co vás bavilo doposud a
buď si uděláte koníčky nové, nebo se vrátíte k těm starým. Já mám u své osoby
na mysli ten druhý případ. Teprve nedávno jsem si uvědomila, jak dlouho to je,
co jsem si sama pro sebe, jen tak pro radost nakreslila obrázek. Nebo prostě
šla ven, třeba na hřiště, či si jen tak vyrazila s kamarádkami. Bylo to už
hodně dávno a to mě mrzí.

Původně jsem chtěla skloubit vše - Destiny, kroužky a
přátele. Nevyšlo to. A tak jsem musela něco vypustit. Bohužel nebo bohudík, je
to tak jak to je.

Abych už dál netajnůstkařila, napíšu to rovnou, bezcitně a
natvrdo.

Já, Feria, serenáda noci, tímto opouštím smečku Osudu.

Důvod máte tak nějak už napsán nahoře, takže usuzuji, že již
nemám co vysvětlovat. Otázka "Proč?" je tímto vypuštěná.

Co vám chci ještě říct? Jen, že ačkoliv se to tak možná zdá,
ale není to pro mě tak lehké. Nad tímto činem jsem rozmýšlela dost dlouho. Ale přeci
jen, strávila jsem tu rok a něco svého života. A ten rok a něco jsem se pro vás
snažila dělat prví poslední, zkoušela jsem nové nápady jak smečku ozvláštnit,
uspořádala několik soutěží, potvrdila hejno registrací, webu asi desetkrát
změnila vzhled z čehož jsem se jednou pokusila i o jeden vlastní,sepsala
všechny texty na stránce a zkoušela tímto vším udělat rozumný systém správné
textovky. Destiny a vy, vlčci v něm, jste mi dali vše, co jste mi mohli dobrého
dát a co bylo špatné, to jsem už smazala z mysli.

Za svůj pobyt ve smečce jsem nasbírala i nějaké ty Actointy.
Byla by škoda, nechat je jen tak v zatracení a tak jsem je sečetla a vychází to
na 272,- přesně.

Tak tedy 50,-ACT bych chtěla věnovat Elise. Byla jsi moje
skvělá Alfa-Beta i rádkyně. Skvěle jsi svou práci dělala a Actointy si zasloužíš.
Po 25,-ACT bych chtěla dát taky Deamin a Siraelovi, kteří jsou snad nejlepší v
poměru aktivní ku délce pobytu ve smečce. Velké díky vám, vlčci. Dvacet
Actointů ode mě dostanou Teneby s Devy, jelikož od doby co přišly, byly hned
velmi aktivní, tak nějak  neúmyslně mě donutili
znovu zahrát si větší hru. Nebýt jejich oživení, už bych to zabalila dávno.
Děkuji. Nyní už mě tak nějak nenapadá někdo, kdo by nějak výrazně vyčníval z
kolektivu a tak zbytek, což je 132, rozdělím mezi všechny. Ale jelikož nevyjde
celých deset, daruji každému po 9.-ACT.

Dělejte si s nimi co chcete, nicméně doufám, že je pěkně
využijete.

A co vlastně bude s Fer, jako takovou? Nechci ji nechat
umřít, na to k ní mám až velký vztah. Ani nechci nic psát. Feria prostě jednoho
dne zmizela. Nikdo neví jak, ale všichni tuší, že v tom mají prsty lovci. Nikdo
netuší, jestli je ještě naživu, ale co ví přesně je to, že pokud ještě žije,
udělá vše pro to, aby se mohla vrátit zpět ke své milované smečce.

Ano, schválně to nechávám takto neukončené. Říkám tím, že
nevylučuji, že se ještě někdy vrátím, avšak s největší pravděpodobností s jiným
vlkem či vlčicí.

Nicméně tímto se právoplatně stává novou Alfou Elisa, Stín
půlnoci. Přejte jí to, protože lepší Alfu jste nemohli dostat. Vězte, že se za
vás bude bít, v dobru i zlu. Věřím jí a vás prosím, věřte ji také, protože ona
to umí.

A co dál?

Jako poslední bych vás chtěla jen požádat, aby jste
nezapomněli, že tu Feria někdy byla . Že se snažila zachovat si chladnou hlavu
i v komplikovaných situacích, že stála při vás v dobrém i zlém, že se nikdy
nechtěla podřídit a že ze srdce nenáviděla lovce. Že klidně obešla celé území,
aby se podívala, zda někde nečíhá lovec.

A hlavně, že ve vás vždy věřila. Všechny a bez rozdílu...A
záleželo jí na vás. Hodně.

Takže... příštích pár dní se pokusím dodělat plánované
rubriky a pak už tu bude oficiálně velet jen Elisa. Tímto ukončuje řeč a žijte
tu v takovém míru, jaký tu byl, než jsem odešla.

Navždy vaše

Feria, Serenáda noci