Modrý vánek (Nira)

 

JMÉNO:

Nira

DRUHÉ JMÉNO:

Modrý vánek

POHLAVÍ:

Samice

RODINA:

• Otec: Qartal
• Matka: Aira

PARTNERSTVÍ:

---

KAMARÁDI:

---

DATUM NAROZENÍ:

16. 1. 2014 - vlče - 

MÉ SCHOPNOSTI:

• Chytrost: 30%
• Síla: 20%
• Zručnost: 30%
• Tvořivost: 20%

O MNĚ:

MINULOST:

Jednoho chladného zimního večera moje maminka porodila tři malá vlčátka – jednu vlčici a dva vlčky. Spolu s mými sourozenci jsem vyrůstala a měla jsem je moc ráda. V naší smečce s námi žil také můj tatínek. Neměli jsme sice nejvyšší postavení, ale mých rodičů si smečka vážila. Maminka vždy zůstávala poblíž brlohu a můj tatínek chodíval na lovy, proto jsem jej nevídala moc často. Po nějakém čase, kdy už jsem byla o trochu větší, se moje maminka rozhodla, že mi půjde ukázat okolní přírodu. S mými sourozenci zůstala chůva, a jelikož jsem byla jediná vlčice, vzala maminka s sebou mě. Tak jsme tedy jednoho teplého letního odpoledne vyrazili spolu s maminkou a tatínkem. Šli jsme lesem a maminka mi ukazovala okolí a popisovala, kde co roste a žije. Já jsem se s velkým zájmem rozhlížela a dnes jsem ráda, že mě to moji rodiče naučili, jinak bych zde již nejspíše nebyla. Procházeli jsme tedy různými stezkami a já se držela co nejblíže maminky, neboť jsem už vůbec nevěděla, kde to jsme. Potom jsme uslyšeli šustění křoví a maminka zpozorněla. Napjala uši a zvětřila. Poté se podívala na mě a na tatínka. Tatínek pokynul hlavou na znamení útěku. Maminka mě vzala do zubů a utíkali jsme pryč. Já jsem viděla jen rozmazaný svět. Občas jsem spatřila tatínka, jak za námi běží a také něco za ním. Nevěděla jsem, co se děje a byla jsem vyděšená. Pochvíli jsme se zastavili a chvíli potichu plížili směrem ke křoví. Najednou jsem uslyšela výstřel, po kterém následovalo zoufalé zavytí mé maminky. Podívala jsem se na ni, a poté na tatínka. Myslela jsem, že maminka je poraněná, ale vypadala v pořádku. Poté jsem se podívala na tatínka, který ležel na zemi. Podíval se na mě a z posledních sil se usmál. Ten úsměv se mi zaryl do paměti. Poté mě maminka opět vzala do zubů a odběhla o kus dál. Chvíli jsme mlčky procházeli mezi stromy a poté mě maminka lehce odložila do dutiny starého stromu. Olízla mi čelo a poté tiše řekla: „Musím si něco zařídit a postarat se o tatínka.“ A neupřímně se usmála. Poté odběhla a já zůstala v temném lese sama. Nevěděla jsem, kde jsem, ani jak daleko je můj brloh. Chvíli jsem tam ještě ležela, ale když se maminka stále nevracela, rozhodla jsem se vydat se domů sama. Pár dní jsem takto bloudila lesem, až jsem se dostala na mýtinku. Rozhlédla jsem se a zvětřila. Ucítila jsem pach cizích vlků. Tak jsem procházela území, až jsem došla sem.

PRÁCE:

Bude Léčitelka

POSTAVENÍ:

Omega

NÁBOŽENSTVÍ:

Neutrální

MAGIE A DOSAŽENÝ STUPEŇ:

Hojení ran; I. stupeň

FOTOALBUM:

---

 

INVENTÁŘ:

---

MAZLÍČEK:

---

BRLOH:

---

VÝHRY A ODMĚNY: