Básniček

Dobře, hezká- 5% :)

Duša kričí o pomoc,
v útrobách cítim moc.
Smútok mnou prúdi ako rieka,
všade naokolo vyteká.

Hľadá svoju podstatu,
beží,kričí a ničí Seba.
Našla malú priehradu,
možno nájde aj Teba.

Prelína oblohu ako horiaca žiara,
hľadá iba pochopenie.
Zamieri do močiara,
ťaží ju jej trápenie.

Vlčica hľadí na nočnú oblohu,
hľadá jasnú hviezdu.
Zamieri do svojho brlohu,
svojmu rodnéhu hniezdu.

Tichí žiaľ, po láske túži,
zaplače nad svojim osudom,
že len zlým vlkom slúži,
verí len svojim preludom.

Už navždy sama bude,
zlý vlk jej lásku zničí,
po jej tichom sľube,
hneď si ju vycvičí.

Nikdy ju však nezíska,
chladné srdce lásku necíti.
Vlk hľadí len do blízka,
Vlčica svoj cit nestratí.

Vlk ju bije, ničí a zabíja zvnútra,
vlčica pevne vzdoruje.
Vlk po láske pártra,
vlčica len odporuje.

Lásku k nemu necíti,
vlka to štve, chce ju zničiť.
Vlk však bolesť ucíti,
podľa nej nemá v úmysle prežiť.

Po krku mu vyskočí,
a vlk leží mŕtvy, na zemi.
vlčica sa len otočí,
s citmi nehynúcimi.

Beží do diaľky za láskou svojou,
vysloví: "Nehľadajte ma".
Beží alejou,
Tá vlčica som Ja.

Ok, 5% :)

Osud:
Ty, jenž se skrýváš ve stínu,
ty, s hlavou k klínu.
Vzchop se, ukaž svou sílu!

Vylez, pohlédni na svět,
řeky, kopce, stromy,
krásný jako růže květ,
hory, údolí, lomy.

Proto prožij život.
Vidíš tam ten smrk?
-nemysli na jeho stín,
buď ten pravý vlk!

Tvé oko zbystří,
tvůj čenich zvětří,
tvé uši střihnou,
tvé tlapy se ve stínu mihnou...

Buď svůj,
nevzdávej se,
dej na rozum tvůj,
překonej se!

Ty to dokážeš,
já ti věřím.
Jedině to prokážeš,
když já sám tvé síly změřím.
-já, OSUD...

2% :DDD

Už je to tady!
Už jsou to dva roky!
Členové smečky dostávají dárky,
ale Feria a Elisa si jich zaslouží nejvíce!

Destiny pack založily,
naše profily vytvářely,
i když jsme něco zkazili,
tak se na nás nezlobily.

Já vím.
Jsem tu jen chvíli,
ale strašně se mi tu líbí,
našla jsem si tu i kamarády.

Užila jsem si tu plno legrace,
i když jsem tu sotva tři měsíce.
Je to tady úžasné,
Destiny pack by měla být na prvním místě,
jako nejlepší hra!

Teď slaví narozeniny
a mě jen tak napadlo,
že napíši tuhle báseň,
aby naše alfy dostaly,
aspoň nějaký dárek.

Feria sice zmizela,
ale naše Elisa s námi zůstala.
Do novinek psala,
soutěží nás zabavila
a já jsem ji za to vděčná.

Jistě to dá hodně práce,
tak pilně pracovat na této stránce,
vždycky si Elisa čas udělá,
aby se s námi setkala.

Máme štěstí,
že ji máme.
A myslím,
že můžu říct za všechny
,,DĚKUJEME."

Já vám přeji hezké narozeniny,
bohaté Vánoce,
velké štěstí v Novém roce
a ať tady Destiny pack dlouho zůstane.

Ať jsme tady všichni kamarádi,
hádky ať jsou maximálně jenom ve hře
a jenom jako.
A co víc vám ještě řeknu?

MĚJTE SE DOBŘE,
JSTE NEJLEPŠÍ RPG HRA,
TAK AŤ VÁM TO VYDRŽÍ,
HODNĚ ŠTĚSTÍ VÁM VŠEM PŘEJI!

Páni. Děkuji moc. Myslím, že i za Fer a za celou smečku. Krása, 10%... c: <3

Temnota je všude,
v naší mysli,
v našem srdci,
v nás se skrývá tiše.

Číhá na vhodnou chvíli,
až budeme plní zlosti,
ovládne naše činy
a my uděláme chyby.

Bude se nás na špatnou cestu snažit svést,
k podvodům a lžím nás navádět,
zlostí nás oslepit,
k špatným činům nás nutit.

Někteří z nás se snaží bránit,
nechtějí ty strašné činy vykonat,
jiní se bez boje nechají temnotou pohltit
a temnotu ve svém těle nechají v klidu proudit.

Někteří pořád výčitky svědomí mají,
jiní ne, jsou rádi ,že ty skutky spáchali.
Někteří se ze spáru temnoty vykroutit snaží,
jiní se jí v klidu svádět nechají.

Smutek a vztek,
ti k temnotě patří,
když někdo tyto pocity zažije,
pak jak se jich zbavit má,
ptá se.

V té chvíli do nás temnota vstoupí
a radí.
,,Pomsti se a hned všechno bude lepší."
,,Nemůžeš odolat tomuto pokušení."

Někteří sebou
hned trhnou,
leknou se
a bránit se začnou.

Někteří si až pozdě uvědomí,
že udělali chyby,
neví jak by to napravili,
svědomí je hryže v mysli.

Jiní jsou rádi,
že ty skutky vykonali,
tenhle život se jim líbí
a až do smrti budou hříšní.

A opět 5 :))))

Srdce mi puká,
zažívám muka,
nevím co dál,
cítím jen žal.

Co si myslet mám,
to nevím.
Udělala jsem něco špatně?
To netuším.

Mám se sama vinit,
nebo jeho obvinit.
Začíná se mi svět hroutit.
Začínám se nenávidět.

Psychicky jsem na dně.
Nevnímám hlad,
noc ,ani den.
Začínám chřadnout
a je mi to jedno.

Můj život je mi ukradený.
Jen pro něj
jsem žila.
Ale on mne opustil
a ani se nerozloučil.

S ním můj život smysl dával,
teď tu bez naděje v slzách sedím,
chovat divně se začínám,
začínám šílet.

Asi to už nevydržím,
ale znám řešení,
jak se toho smutku zbavím.
Tak že život svůj ukončím.

U mě nemá rád.
Tak nač žít?
Z mrakodrapu skočím
a tím svůj žal ukončím.

Mám trochu strach,
když pohlédnu dolů
z té výšky,
odvahu se získat snažím.

Proč bych tu zůstávala,
když mne nemiluje?
Dolů z mrakodrapu skočím,
mé tělo dopadne na zem.
Nehybně na chodníku leží
a lidé zděšeně křičí.