Běžím lesem nehostinným
černou nocí kamsi vpřed.
Trhám spánek tvorům zdejším,
spěchám, bojím se otočit zpět.

Přeskakuju močál zrádný,
kam mě cesta zavede?
Země duní pod tlapami
uhánějícími přes větve.

V očích rudě šarlatových
zvolna ustupuje děs.
Z hrdla line se smích náhlý-
poznávám já tenhle les!

Listy barev nejpestřejších
prosvěcuje slunce zlaté.
S ptáky odlétá i zpěv letní,
však stále je mi to tu drahé.

Kaštany své dlouhé listy
odhalují na obdiv mnohým.
Věčně krásný - krásně věčný
bývá v těchto krajích podzim.

Dávné písně vítr odnesl si,
do srdcí nám vehnal mráz.
To co bylo, nelze vrátit,
avšak podzim se k nám vrátí zas

//: pokud nemám profil tak se mi teprve vytváří :)